1901 - 1937

 

Až koncem roku 1901 bylo kolářem zhotoveno dřevo na předek ke stříkačce za 13 zl. 75 kr. a obstaráno železo k okování za 6 zl 10 kr. a bylo dáno kováři Henclovi z Olešnice ke zpracování za 37 zl 65 kr. V roce 1902 od koláře Havlíčka z Náchoda byla koupena náprava za 7 zl 65 kr. Lakování předku a polstrování sedadla bylo zadáno Čeňku Šedkovi za 10 zl. 50 kr. Celkový náklad činil 75 zl 65 kr. Dále byly k předku dokoupeny 2 lucerny a 1 kladka za 2 zl. 10 kr. Nakonec bylo pořízeno od firmy Smekal dalších potřebných 20 m hadic za 17 zl. Tato stříkačka sloužila v obci až do roku 1943.

Ruční stříkačka dvoukolová od firmy R. A. Smekal Slatiňany za 412 zl. s předkem za 75 zl. 65 kr.

Ruční stříkačka dvoukolová od firmy R. A. Smekal Slatiňany za 412 zl. s předkem za 75 zl. 65 kr.

 

V roce 1901 byla vybudována obecná škola a u ní hasičská zbrojnice v roce 1904. (fotografie pochází až z roku 1929)

V roce 1901 byla vybudována obecná škola a u ní hasičská zbrojnice v roce 1904. (fotografie pochází až z roku 1929)

 

V roce 1904 se sbor v kroji zúčastnil církevní slavnosti Božího Těla. V roce 1908 byl obdržen zákaz účasti od Ústřední jednoty Království českého, Sbor jakož i okolní sbory neuposlechly a církevních slavností se zúčastňovaly až do roku 1930. V roce 1914 Valná hromada sboru nekonána. Bouře válečná zachvátila Evropu, nastaly smutné časy Slovanům v rakouské říši. Byli povoláni do zbraně, kladli své životy za zájmy rodu cizího, všem Slovanům nepřátelského. Naše drahá vlast sjata okovy vlády rakouské těžko dýchala a mnozí s velkým sebezapřením šli, aby se již nikdy nevrátili. Z našeho sboru zůstalo doma jen několik starších členů. Za takových okolností mohl se sbor omezit pouze na minimum práce hasičské. Sbor vlastně už v té době je téměř úplně nečinný. Následkem války se Valná hromada sboru až do roku 1920 nekonala. Členské příspěvky vybírané od členů během války nastačily ani na krytí běžné režie a schodek pokladny k 31. 2. 1919 činil 52,80 K.

Činnost slabá až do 28. října 1918, kdy Rakousko i s Německem válku prohrálo a vojáci se vraceli z front ke svým drahým domovům. Zprávy o rozpadu rakousko-uherské monarchie a utvoření samotného Československého státu s ústavou republikánskou přijal národ velmi radostně. Po třistaleté porobě opět žije český stát s přibráním Slovenska a pojmenován Československá republika. S jejím osvoboditelem T. G. Masarykem, Dr. E. Bebešem, M. R. Štefánikem v čele přikročeno k budování vlastního hospodářského státu. Opět se volně dýchalo, jsouce zbaveni habsburského poručnictví. Každý vrátivší se člen chopil se práce hasičské s vědomím, že slouží nejen svému státu, ale i spolubližnímu. 

Svolaná Valná hromada sboru na 3. 2. 1920. Opět začíná nový hasičský život pod novým vedením. Starostou se stal bratr Josef Mojžíš, při zahájení VH věnoval všem padlým posmrtnou vzpomínku, což bylo provedeno povstáním a jednominutovým tichem. Zvláště vzpomněl dobrého velitele bratra J. Hrušku, který padl ve válce i těch kteří se vrátili zraněni a s podlomeným zdravím. Za velitele byl zvolen Aug. Chrástka č. 20. Tím byl dán začátek opět k nové práci.

V roce 1924 zúčastňuje se sbor slavnosti odhalení úpomníku padlých hrdinů ve světové válce. Šest fotografií se jmény na tomto pomníku jsou nám dokladem válečného dění a umírání. 

Odhalení pomníku padlých hrdinů v Zábrodí 17.8. 1924

Odhalení pomníku padlých hrdinů v Zábrodí 17.8. 1924.

 

Další významný den byl 6. červenec 1926, kdy do Červeného Kostelce zavítal osobně první prezident T. G. Masaryk, jehož uvítání se sbor zúčastňuje.

4. července 1929 stihla naši obec velká větrná smršť, ktará natropila mnoho škod na ovocném stromoví v lesích i staveních. Několik střech bylo strženo (J. Soumar, Prouza, Jiří Lelek, R. Burdych, Albert Habr), jiné byly velmi poškozeny. Škoda odhadována nejméně na 150 000 Kč. Toho dne za tropického tepla byla přivezena prkna na připravovanou slavnost 30. letého trvání sboru. Živelná katastrofa, ale vše pokazila. Přestože bylo vše připravené, plakáty vylepené, prkna přivezená i jiné potřeby sehnané. Bylo mnoho práce s odstraňováním vzniklých škod a nybylo žádné nálady slavnost pořádati a tak nebyla také konána. V témže roce sbor pořizuje nový pracovní oblek. Byla koupena bavlna za 554 Kč. a dána ke zpracování Norbertu Hruškovi na domácí ruční stav. Od práce zaplaceno 160 Kč. Obleky se daly ušít p. Macháčkovi, krejčímu z Olešnice a zhotoveno bylo 20 obleků. Obleky, ale nebyly pěkně ušity, kalhoty úzké a dlouhé, blůzy volné. Od práce bylo krejčímu zaplaceno 342 Kč. Za staré obleky členové zaplatili 210 Kč. Místní obec na žádost sboru věnuje na pracovní obleky částku 1. 300 Kč.

 

Pohled z Boroviny - po vichřici v roce 1929

Pohled z Boroviny - po vichřici v roce 1929

 

Rok1930. Počet všech členů stoupl na 41, z nich 23 činných a 18 přispívajících. Toho roku obdržel sbor od správy župy náchodské zákaz účasti na církevních slavnostech (Božího Těla) ve vycházkovém kroji hasičském. Ale někteří členové příkazu neuposlechli a slavnosti se zúčastnili. Bylo jim vytýkáno, že neuposlechli rozkazu velitele a správy župy. Nato vystupuje ze sboru starosta sboru Josef Soumar č. 23, členové Adolf Špelda, Jan Hubka a Josef Vlček. Od tohoto roku již účast na církevních slavnostech z místního sboru, ani z okolních již nebyla a chodilo se jen v civilním šatě. Členové sboru požádali bratra Aloise Kuldu, aby převzal funkci starosty do příští valné hromady. A tak se také stalo. Již na začátku roku začaly přípravy na župní sjezd v místní obci Zábrodí, aby první sjezd v tam malém venkovském sboru a obci s pouhými 192 obyvateli vyzněl opravdu krásně a k plné spokojenosti všech. Cvičení pochodová i praktická požární byla řádně konána za vedení Aug. Chrástky. Místní ženy připravily z darovaných naturálií místnímu občanstvu různá pečiva. Vše bylo dobře připraveno s námahou všech pro sjezd v zahradě bratra B. Prouzy a Jos. Středy na den 13. července, ale ta nešťastná třináctka. Toho dne od rána padala mlha, až teprve po poledni, kdy průvod se měl vydati od hostince Ad. Hanuše, kde se konalo uvítání přicházejících sborů při hudbě červenokostelecké za osobního řízení p. Ady Šupicha začalo pršet a dalo se do lijáku až do večera a celou noc. Druhého dne bylo již překrásné počasí. Přestože bylo počasí velmi nepříznivé, byl sjezd navštíven velkým počtem hasičů ze župy náchodské i všech okolních, co snad nebylo nikdy a nikde. I mnoho civilního občanstva navštívilo tento župní sjezd. Připravené věci se během slavnosti všechny prodaly. Průvod tvořily malé děti, mládež v selském kroji, dorost hasičský, hudba, hasičstvo cizích žup, župy náchodské, poté místní sbor a občanstvo. Průvod mohutný i přestože lilo jako málokdy.Veliká známost bratra velitele Chrástky v širokém okolí měla také vliv na velkou účast. Po příchodu průvodu učinil projev za naši obec řídící učitel Jaroslav Dyntera. Čistý zisk ze župního sjezdu činil 2 548,50 Kč. a byl předán ve prospěch sborové pokladny na obnovu výstroje a výzbroje. Peníze ale zdaleka nestačily na novu stříkačku, kterou v květnu v roce 1931 nabízela firma Hanuš Flader s příslušenstvím za 34 000 Kč. Stříkačka na 4 kolovém podvozku byla předvedena vchodu u rybníka Brodského a měla dobrou výkonnost. Sbor neměl peněz a obec sama nemohla vypomoci, neboť v obecním rozpočtu uvedená částka byla zemským úřadem škrtnuta. Sbor pro finanční tíseň od koupě stříkačky upustil a odročil na pozdější dobu.

 

Hostinec Ad. Hanuše

Hostinec Ad. Hanuše

 

V roce 1936 navždy opouští sbor bratr Aug. Chrástka, který vykonával funkci velitele 16 let. Jeho pohřbu se účastnilo 16 členů sboru v pracovním kroji a výzbroji. Též sbor Horní Radechové a sbor Červeného Kostelce s automobilovou stříkačkou na níž byl vezen, jej doprovází. Velký počet zúčastněných hasičů i občanstva bylo dobrou známkou jeho oblíbenosti i známosti po širém okolí. Na jeho místo byl zvolen bratr Ant. Kocián.